úterý 26. května 2015

Rychlý sendvič s avokádem

Dneska to bude takový hodně jednoduchý post, ale o todle se prostě musím podělit, protože mám nutkání. A od čeho ten blog taky mám, žejo!? Tudle jsem si udělala sendvič a la co dům dal - a kombinace se mi zadařila natolik, že jsem ji dneska už poněkolikáté zreprodukovala.

pátek 22. května 2015

Ojojoj, OYOY!

Radostná zpráva! Dneškem na náš trh prostřednictvím Nordic Day vstoupila dánská značka OYOY, která mě prostě hrozně baví a doufám, že vás bude taky! OYOY se poměrně hodně orientuje na děcka - mají tunu veselých polštářků ve tvaru zvířátek, všechno je to z ekologických materiálů, krásné, měkoučké a heboučké a mně už sice neni deset, ale stejně ten polštář ve tvaru koňa nutně potřebuju! Kromě toho jsem konečně zjistila, od koho je ten koš s trojúhelníkama, po kterým prahnu už tisíc let, stejně jako po povlečení s barevnýma šestiúhelníčkama, který se dostalo už do několika mých článků, ale teprv teď vím, od koho je. No hurá!

Jo a navíc mají moc krásný obrázky, tak vám samozřejmě musí taky nějaký ukázat, že.

pondělí 18. května 2015

Kdybych měla balkónek...

...jó to bych se měla. Stačil by malilinkatý, ale musel by být jenom pro mě a ideálně i s nějakým prima výhledem. Jinak máme v bytě balkóny hned dva (prťavé), nicméně ani jeden z nich není k mému soukromému přístupu s lahví vína, tunou polštářů, svíček a knih vhodný.

Na luftě já zevlím čím dál tím radši. Určitě je to spojeno i s tím, že najednou po letech studentského free života lítání po všech čertech jsem většinu dne zavřená mezi čtyřma stěnama a tak nějak mi z toho občas mírně šibe. Kdybych si tak aspoň večer mohla posedět venku....ach ich...(rozuměj jako bez lidí a piva) třeba nějak takhle by to mohlo vypadat:

1.
zdroj

čtvrtek 14. května 2015

Dechem...


S prací sklářského dua Dechem jsem se setkala poprvé před několika lety na Designbloku. Jejich subtilní a něžné vázy, dózy a lampy mi zkrátka učarovaly a Dechem se stalo jednou z mála českých značek, které poznávám na kilometr daleko a hlasitě jásám. Dechem se skládá z dvojice Michaela Tomišková a Jakub Janďourek, kteří spolu vytváří kousky lehce zapadající na vývojovou osu skvělého a světového českého skla, alespoň teda podle mě. No a když jsem dneska listovala časopisem Soffa, zas tam ty jejich věci byly, žejo. A tak si řikám, to musí být i tu.


neděle 10. května 2015

Marocký svatební pléd handira

Protože začíná být už fakt docela teplo, moje myšlenky čím dál tím míň směřujou tak, kam by měly....a čím dál tím víc odplouvají do teplých krajin, na dovolenou a vůbec kamkoliv pryč, kam se letos rozhodně nepodívám. Tak když mě letos žádná teplá krajina nečeká, aspoň se nad ní můžu trochu zasnít, ne? A aby se to dalo použít i tu na blogu, tak sem si říkala, že vás seznámím s handirou.

Handira je marocký svatební "pléd", který tradičně tkají berberské ženy v pohoří Středního Atlasu z ovčí vlny, bavlny a lnu a při jeho tkaní předávají nevěstě zkušenosti a cenné rady o životě v manželství. Po svatebním obřadu si nevěsta pléd uváže kolem krku, což je symbolicky spojeno s cestou do jejího nového domova, na které by ji měl zahřát a přinést štěstí. Nebo jí taky strhnout pupek, protože díky všem těm cingrlátkům a třásním je handira těžká jako prase. 

Pokud máte rádi v interiéru trochu exotiky, taková handira se hodí jako kobereček, přehoz na postel, na pohovku...a mně by se obzvláště líbila jako čelo za postel, který furt nemám.

1.
zdroj

neděle 3. května 2015

Ficus lyrata aneb kytka, kvůli které bych se i naučila zalívat

Je to tak, tenhle fikus se mi prostě hrozně líbí a strašně bych nějaký takový velikánský chtěla vlastnit. Mám doma jednoho takového malinkatého, ale s mýma schopnostma nevim nevim, jestli někdy vyroste. Kdyby náhodou vyrostl, tak bych chtěla, aby vypadal nějak takhle:

1.
zdroj