pondělí 13. listopadu 2017

10 x čtecí okno pro každého knihomola

Vždycky jsem toužila po velikém okně s širokým parapetem, kde bych měla spousty polštářků, deku a knížky. Ačkoliv už vůbec nezvládám číst tolik, kolik by se mi líbilo, ta představa mě zatím furt neopustila. Momentálně to mám se čtením tak, že otevřu knihu v deset večer, dvě stránky šilhám na ty prťavý písmenka a následně si všimnu, že tu stejnou větu čtu už potřetí. Kromě obecné únavy to bude i tím, že si doma čtu obvykle v posteli...kde prostě do deseti minut usínám. S přibývajícím věkem mám taky zásadní problém s klasikou - po přečtení Na západní frontě klid se mi opakovaně zdálo o utrhanejch končetinách a po Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou zase o cestách vlakem do neznáma. Psycho. Obojí jsem četla někdy krátce po dvacítce a od té doby se obdobným žánrům snažím v zájmu zachování svého duševního zdraví vyhnout.

Takže ačkoliv se mi trochu smrsklo pole působnosti, "čtecí okénko" by se mi kór teď v tom pošmourném počasí líbilo velice. Uvařila bych si kakajo, navlíkla flanelový pyžamo...a dala bych si klidně nějakou fantasy blbinku.

1. Slint.

zdroj

úterý 7. listopadu 2017

Něco jako podzimní "haul"

Blogerský hauly mě vždycky dost fascinovaly, konkrétně teda ty zahraniční. A nemyslím to zrovna v pozitivním slova smyslu. Nechci se vůči někomu vymezovat, ale nakoupit si dvě kabely hader z Primarku a následně o tom dvacet minut kvákat na youtube mi přijde kapánek úchylný (i když jsem teda podobné produkce nikdy nevydržela dýl jak tři svetry, tak třeba mi uniká nějaká zásadní pointa). Je jasný, že když mi bylo nějakých osmnáct, hromada krásných hadříků pro mě byla taky strašlivě důležitá - tehdy jsem ale nakupovala hlavně v sekáčích a neměla jsem problém sáhnou po nějakým prehistorickým hadru, co jsem našla v pytli na chalupě.

Dneska už pro změnu nemám čas tolik obíhat sekáče, za to si občas můžu dovolit něco "nákladnějšího". V takovým případě dbám na kvalitu, aby to vydrželo - a ideálně aby to ušil někdo v Evropě a úplně nejlíp přímo v České republice. 

Je teda jasný, že na nákupy oblečků mě moc neužije - nejraději bych za celej den nevylezla z pyžama. Na co mě ovšem užije hodně je nakupování nejrůznějších doplňků a návštěvy bazošů. Chorobou pracovně zvanou "kramaření" jsem se infikovala již v útlém věku a obávám se, že v současnosti už se to nedá léčit. Snad se nebudete moc smát když řeknu, že i tak se snažím nepořizovat nic zbytečnýho, co opravdu k ničemu neupotřebím.

Po košatém úvodu asi tušíte, že vám chci ukázat nějaký svoje majetky. Protože radost z věcí níže je poměrně veliká (snad by mi to Maria Kondo schválila - i když tuším, že spíš asi né), pocítila jsem potřebu pochlubit se úlovkama, kterýma jsem si tzv. "udělala radost" v uplynulých pár měsících. Vánoce se blíží a třeba se vám moje nové akvizice budou hodit jako tipy na dárky. Hodně věcí níže jsem já sama dostala jako dárek - a když teď na to tak koukám, jsem z toho až celá dojmutá, jaký úžasný dárečky já dostávám.


neděle 29. října 2017

Papírnické nebe - Rifle Paper Co.

Jakmile se v oboru bytových a jiných doplňků pohybujete delší dobu a intenzivně, postupem času je čím dál tím těžší vás opravdu překvapit. Přestanete si připadat jak Alenka v říši divů, protože už jste zkrátka viděli leccos - máte radar na podobnosti, kdo koho kopíruje nebo kdo zrecykloval nápad z předloňska. No a to je i můj případ - jakkoliv se na každou novou kolekci těším a v krásných věcech si stále rochním, je mnohem těžší mě fakt nadchnout a uvést v úžas.

Když jsem ovšem poprvé listovala katalogem Rifle Paper Co., byla jsem nadšená tak, že mi zcela na férovku stoupnul tlak. A vůbec to nemyslím v nadsázce, doopravdy jsem byla v rauši jak na rockovým koncertě a zorničky jsem musela mít rozstřelený jak po konzumaci něčeho ilegálního. Prostě jsem se zamilovala... Tahle značka je jak stvořená pro mě na míru, líbí se mi úplně všechno.

zdroj

úterý 17. října 2017

Vínový podzim

Protože jsem evidentně vizionář, o hitovce letošního podzimu - švestkové barvě - jsem pro jistotu napsala už vloni. Jsem tedy nucena přesunout se k další oblíbené barvě podzimních kolekcí, a to sice k vínové/bordó/burgundské/portské...no zkrátka velmi alkoholické červené barvě, která vzbuzuje velmi libé pocity a příjemné asociace.

Primárně jsem hledala odstín "burgundy" nebo "tawny port" (Pantone 19-1617 TCX a 19-1725 TPX) a hledalo se to blbě. Překvapivě nejhezčí fotky jsem našla takový, kde bylo jednou z těchto barev vymalováno. Přitom doplňků v této barvě sem letos viděla fakt hodně - hlavně teda textilních. Musím ovšem říct, že na té zdi to vypadá opravdu parádně.

1.
zdroj

neděle 8. října 2017

Říjnový byt z Habitat blogu

Po několikaměsíční pauze hlásím další článek z kategorie "interiéry", juch! (Právě jsem musela otevřít okno s homepage blogu, abych se podívala, jak mám tu záložku pojmenovanou, fail)

Tento dům na mě vyskočil na blogu britské značky nábytku a doplňků Habitat a okamžitě mi padl do oka. Britské interiéry jsou totiž boží, ale z nějakého důvodu mi přijdou na internetu hůře vyhledatelné. Je až zvláštní, jak přítomnost či absence nějakého média dokáže ovlivnit to, co se na internetu dá vyhledat za inspiraci. Většina mých bytových článků byla vždycky z Austrálie nebo ze Skandinávie, prostě proto, že tam dokumentujou o sto šest a mají na to skvělý internety. Tak si říkám, jak by to dopadlo, kdyby někdo začal takto vehementně dokumentovat u nás? (A nenechával si to jen do tisku, kde krásné fotky interiérů dříve či později skončí ve sběru, kašli kašli.) Tak nějak mě to přivádí na myšlenku, že svět je vlastně docela malej.

Konec filozofického miniokénka. Tento domov se nachází v Essexu a obývá ho bývalá fashion editorka a současná blogerka Erika s manželem a jejich dvěma dětmi. Paní domu má evidentně ráda výrazné barvy, zelenou a potrhlé doplňky ve fashion stylu. Prostě můj člověk!

Ten kaktus nutně potřebuju.


úterý 3. října 2017

IKEA + HAY = VSL, ééé, teda YPPERLIG

Cha, myslím, že mi můžete pogratulovat k nejagresivnějšímu titulku v historii tohoto blogu. No co no! Konečně to totiž přišlo - událost, které jsem se nemohla dočkat už asi tisíc let (nebo mi to tak alespoň připadalo). Moje oblíbená IKEA se spojila s ikonou dánského designu HAY a vznikla z toho kolekce YPPERLIG (a jo, všechno se to píše verzálkama). Ta by se teď během října měla objevit v obchodních domech a věřím, že to bude stát za to.

HAY je super kvalitní a highendová designová značka pro ty, co neradi kompromisy. Z toho vyplývá, že pořídit si z jejich nabídky něco většího, než papírovou krabici, vyžaduje příslušnost k jiné ekonomické skupině, než do jaké patřím já. Ha. Ypperlig je tak možnost okusit echt výjimečný a nadčasový design, ale přitom si nemuset brát hypotéku! A to chceš. Nebo teda nevim, esi to chceš ty, ale já to chci určitě.

Ypperlig je kolekce minimalistická, ale přitom hravě barevná, takže hezky zapadne jak do interiérů s důrazem na design, tak i do našeho eklektického hnízda.


pátek 21. července 2017

Máám malý stan, mně na nohy táááhne 🎵

Jednou z mých neoblíbenějších dětských aktivit byla odjakživa výstavba bunkrů, pevností, stanů, domečků ve stromě, na půdě, v houští, kdekoliv. Troufám si tvrdit, že jsem v dané problematice byla něco jako expert a moje portfolio bunkrů zahrnovalo i některé opravdu vypečené realizace, jako byla například "vyhlídková plošina" na jabloni na chalupě. 

Vlastně ani nevím, kdy a proč jsem bunkry stavět přestala. Asi to bude tím létem a vedrem, ale mám fakt strašnou chuť si nějakej postavit! Za těch dvacet let mírně stouply akorát moje estetické požadavky, dovoluji si vám tedy představit desítku vysoce okuladných típíček dovnitř i na ven, které by měly vám i mně posloužit jako inspirace na nadcházející víkend. Tyhle "indiánský" stany jsou sice už delší dobu poměrně provařenou záležitostí do dětských pokojíčků, ale dospělí už přišli na to, že je potřebujou taky. Což chápu, pociťuju to dost podobně.

1. A tam bych teď s sebou plácla s nějakou letní četbou a vylezla až pozejtří.

zdroj

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...